001_Důsledky vzdáleností – vstupní text, Aleš Čermák

Vše, co zde bude nastíněno nějakým způsobem souvisí s logistikou a organizací prostoru, jak v něm jako jednotlivci fungujeme, interagujeme a jak se mu přizpůsobujeme.

1.

Může zkušenost se současnou pandemií SARS-COV-2 měnit naše chápání reality? Můžeme plně (nebo alespoň částečně) porozumět změnám, které se kolem nás (v nás) odehrávají?

Jaké typy vztahů mohou v tomto prostředí vzniknout? Jak by mohly v budoucnu ovlivnit naše životy? Jsou opravdu natolik výrazné, aby mohly naše životy ovlivnit?

Dost možná, že pokud budeme schopni porozumět tomuto ,,novému“ vztahu, budeme také schopni lépe porozumět tomu, jak dnes ,,Moc“ působí na naše těla.

2.

To, čeho jsme v posledním roce svědky vnímám, jako zvláštní druh choreografie, což se možná v tomto případě rovná diagramu sociální interakce.

Choreografie sanitárních postupů.

Pozorujeme vzdálenost mezi těly. Nedostatek dotyku. Trápíme se sdílením dechu.

Rituály vstupu a výstupu.

3.

Každá nemoc hostuje v architektuře nemoci předešlé.

4.

Mám za to, že to, co se s námi v současnosti děje je velice zajímavé, ale zároveň nám to není úplně neznámé, oproti tomu, co je nám častokrát předkládáno.

5.

Omezily nás naše vlastní koncepty?

A: Kdy si jedinec začne uvědomovat své omezení?

B: Zřejmě poté, co už v omezenosti někdy předtím byl.

Tělo může onemocně a přenášet nemoc na ostatní.

Jsou naše těla onen biologicky nebezpečný faktor?

Je samotné tělo jádrem této krize?

Panuje obecná nedůvěra v těla ostatních, ale také i v naše vlastní těla.

Jaká ochranná opatření nás napadají, abychom se již nevraceli k před pandemickému modelu produkce?

6.

Jak tedy může naše tělo existovat ve veřejném prostoru?

Abychom mohli tento fakt alespoň částečné pochopit je nejprve důležité pochopit vzorek života na úrovni jednotlivce i celé populace – rozpoznávání vzorů.

Výpočet našich minulých zvyků v kombinaci s naší reakcí na vyvíjející se situaci (daného období) tvoří naší kolektivní a osobní (rizikovou) krajinu.

Cílem této metody je pochopit a předcházet událostem, ke kterým by mohlo v budoucnosti dojít – modelování lidského chování.

Pandemie je do jisté míry (informační) systém, který je fyzický (i algoritmický).

7.

Abychom uchránili ostatní, měli bychom odstranit naše těla z veřejného prostoru. Může být toto gesto – gestem ,,solidarity“? Gestem tzv. ,,správné“ péče?

A co pak ty těla (a je jich mnoho), která tu možnost vymizet z veřejného prostoru nemají?

Je SARS-COV-2 převážně městskou krizí?

Historie architektury je do značné míry pokusem o kontrolu kontaminace a jejích víceméně jemných rasových kódů. Když nouzová opatření ustoupí nastanou obavy z jejího návratu. Na základě toho zůstává mnoho lidí ambivalentních a pasivně očekává návrat do předchozího stavu (normálnosti), ale k tomu úplnému návratu zřejmě nikdy nedojde.

Poznámka: Když se na epidemii SARS-COV-2 připravují například v Pákistánu, říká se, že je dobré si vždy umývat ruce a nějakým způsobem se izolovat. Ale co, když nejste schopni udělat ani jedno z toho? Mýt si ruce mýdlem po dobu 20. sekund několikrát za den zní vcelku jednoduše. Přesto pro mnoho lidí, kteří žijí například v osadách, nebo slumech je tato činnost téměř nemožná. Přístup k vodě se tedy značně liší. Myšlenka opakovaného používání vody k mytí rukou je obrovský luxus. Jsou-li naše životy propojenější, tak bez řešení těchto potřeb, je také automaticky ohrožené i celé město.

Je tedy ochrana ostatních, nebo ona ,,solidarita“ výsadou těch, kteří si ji mohou dovolit?

A kdo je ono tělo bez domova, tělo bez státní příslušnosti, tělo, které nelze dohledat?

Tělo, které uniká protokolům kontroly?

Obecně se (v Západní společnosti) zaměřujeme jen na viditelná těla.

A co těla neviditelná?

Jakému protokolu podléhají?

Jak pečovat o neviditelná těla?

Jsme v bezpečí tehdy, když se ti slabší z nás dokáží lidsky izolovat?

8. [Paradox péče]

Musíme se izolovat, abychom neinfikovali ostatní, a zároveň odstranit z dohledu ty nejnáchylnější a nejzranitelnější.

Kde se nachází hranice našich vlastních těl a těl ostatních?

9.

Začneme si všímat těl až poté, co onemocní?

Začneme si všímat těl až poté, co onemocní!

Anomální situace (například epidemie) odhalují konflikty a rozpory.

10.

Jakou podobu péče bychom si představovali?

,,Nemocný“ zde nemusí nutně znamenat ,,viditelně nemocný“. Nemoc zahrnuje také to dosud nerozpoznané, se kterým je zacházeno tak, jakoby se o žádnou nemoc nejednalo.

Jinými slovy, o koho se staráme a jak se rozhodujeme?

Jak vypadá taková péče v praxi – péče o ostatní?

[s vědomím toho, že se jedná o velice sporné slovo]

Odehrávající se uvnitř asymetrií – nerovností – chaotických situací.

Jak souvisí myšlenka integrity (nedotknutelnosti) těla s tím, jak si tělo sami představujeme, jak jej prožíváme, reprezentujeme a nebo definujeme?

Může být péče (spíše než-li péčí) procesem všímavosti, jenž se vztahuje (výhradně) na skutečně existující jevy?

[…] senzorické bdělosti?

Testováním vztahů?

[…tak, abychom pozornost nevěnovali jen tomu, co se nachází v podobných životních podmínkách, ve kterých se nacházíme mi sami].

Viry, které byly kdysi ingnorovány jsou nyní považovány za významný faktor evoluce. To vše vede k zamyšlení, co že to ten virus je? Je naživu, nebo je to neživý patogen? Pokud viry nejsou naživu, tak jak můžeme vysvětlit jejich extrémně přesnou a neustále mutující účinnost? A co je možná ještě nejdůležitější, co vlastně chtějí?

V jistém okamžiku se to, co se nazývá člověk začíná rozplývat – rozmlžovat, nebo i prosvítat a zanechává po sobě neosobní strukturu vzoru bez účelu – více než 100 biliónů mikrobů v lidském těle.

Nejde jen o uzdravení těla, ale předevší o navrácení se do těla a znovu vytvoření zdravého prostředí, kde se mu daří.

Na tomto světě – na této planetě – napříč těly!

Poznámka: Pandemie SARS-COV-2 je naléhavou výzvou po porozumění a volá po vyrovnání nerovností, které jsou úzce spojené se službami uvnitř městské infrastruktury. Ona ,,neviditelná“ těla jsou jakousi kritickou součástí fungování jakéhokoliv města.

1 komentář: „001_Důsledky vzdáleností – vstupní text, Aleš Čermák

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s